Jak jsme jeli dobývat Evropu

Dingo z Debry

    Trochu vzrůša již začalo v pátek odpoledne, kdy nám upadl výfuk u naší Micky ( tak říkáme našemu psímu vozítku ). Věřím tomu, že každý, kdo zažil nějakou kolizi na autě v pátek odpoledne před důležitou cestou, mi dá za pravdu, že má tak dokonale vytrénovaný nervový systém, že nějaká Evropská výstava ho nemůže vyvést z míry. Po několika odmítnutí v autoservisech jsem skončila u známého automechanika,  který  ( sice pouze provizorně ) ale pomohl. Pominu-li veškerá ranní dobrodružství, o která s naší zvířenou nikdy není nouze, několik  ne zrovna nejpříjemnějších cestovních zážitků, objížďku u Znojma a výměnu služby na hranicích, která musela vyjít zrovna na

nás, mohu konstatovat, že cíl Tulln jsme tentokrát dosáhli výjimečně i včas. Natěšeni jsme naložili naše hafíky do přepravek  a vyrazili směr výstaviště.  Tam nás čekal docela velký šok,  navezená poměrně vysoká vrstva kamení, ve které se téměř ani nedalo chodit, natož projíždět s transportkami a klecemi.  Toto úskalí překonávala většina vystavovatelů,  ale zase nás hřálo u srdíčka, když jsme v cizině slyšeli tolik českých výrazů. Pravda,  ne zrovna nejvybranějších,  ale k dané situaci o to
výstižnějších.  Čeština je velmi bohatý jazyk.  Po vyčerpávající cestě jsme padli k našemu kruhu.     Z neznámých důvodů  na poslední chvíli změnili rozhodčího  pro dlouhosrsté králičí jezevčíky, vzhledem k okolnostem jsme věděli, že jsme tentokrát nevsadili na tu správnou kartu. Naše želízka v ohni byli psi Danny z Ostrožských jezer a Dingo z Debry,  kteří již oba titul Evropského vítěze obdrželi.  Pohled na všechny ty krásné psy  po všech těch vyčerpávajících zážitcích působil jako hojivý balzám.  Sešla se zde skutečně evropská špička. Na vlastní oči jsme mohli vidět i ty jedince, o kterých jsme četli nebo je znali z internetu.  Celkový estetický dojem kazil nelehký terén, který

vyvedl z míry i ostřílené šampiony. Zatímco ovčácká plemena se proháněla v klimatizovaných halách po tepichách, jezevčíci trpěli na ostrých kamenech.  Byla to rakouská ostuda, která dostihla Evropu ještě rychleji, než vítězní psi.  I umělecký
dojem kazila pokrývka na zemi, která donutila i řadu vystavovatelek změnit krásné lodičky doplňující vkusné kostýmky za sportovní obuv. Rovněž i fakt, že si bohužel rozhodčí nechávali své názory a hodnocení pod pokličkou , nás příliš nepotěšil,ale na velkých výstavách je to již běžné. Zastoupení českých psů bylo velmi početné a rovněž velmi kvalitní. Výsledky by měly být zveřejněny na stránkách Nezávislý jezevčík a asi i na Středočeské pobočce, tak se nebudu opakovat.
   Naši šampioni nedopadli podle našich představ. Trpasličí dlouhány posuzovala Dorota Witkowska. Posuzovala velmi

Danny z Ostrožských jezer

rychle a titul nejvyšší poslala do Itálie známé chovatelské stanici Canterana. Trošku nevhodné bylo, že vítězná chovatelka Giannini nepočkala se svým BIGem na konečné hodnocení výstavy a odjela domů. Neúčast vítězného psa v závěrečném výběru těch nejlepších rozhodně nezůstala bez povšimnutí. Danny z Ostrožských jezer získal titul RES CAC,  což v této konkurenci rozhodně není žádná ostuda,  ale naše omladina mířila výš...    Králičí jezevčíky posuzoval Werner Walter z Německa.  K našemu překvapení vybral ve třídě pracovní psa Tonica-li z Debry, samozřejmě je též krásný,  ale sázeli jsme na Dinga, rovněž z Debry, kterému to tentokrát nesmírně slušelo.  Asi není pro německé rozhodčí ten správný typ.  Nezaujali ho ani ostatní členové naší výpravy: Uli Klamap Debra- Res CAC, Uta Klamap Debra - V3, Yndy-li - Res CAC, Dingo - Res CAC, Silva dokonce VD.....  V této sestavě jsme považovali CAC na Tonica  za nesmírný úspěch a s vyšším oceněním jsme ani

Tonic-li z Debry - BOBové

nepočítali. Tentokrát nás rozhodčí mile překvapil, zadal Tonicovi Evropského vítěze a později i titul BOB, ten mu ještě stihli sebrat,
protože nepřizvali k výběru o BOB mladé jedince, ale v opakovaném hodnocení dostal BOB znovu. Ještě stihl zazářit v závěrečných přehlídkách, kdy hrdě stanul na IV. místě ve skupině.
   Dopoledne jsme se pekli a odpoledne nás to dokonale spláchlo. Při ohlédnutí kousek zpět, můžeme být na naše

jezevce hrdí. Dingo z Debry získal titul Evropského vítěze v Paříži, o rok později zazářili mladé hvězdičky, ,sourozenci Danny a Dasty z Ostrožských jezer, když získali na Evropské výstavě v Bratislavě oba titul Evropský vítěz mladých a Dasty k tomu vybojoval dokonce ještě i BOB. V loňské Barceloně opět zazářil jako Evropský vítěz Danny z Ostrožských jezer. Na Europasieger v Dortmundu opět stáli na stupních nejvyšších Dingo z Debry i Danny z Ostrožských jezer. A letos zůstal titul Evropského vítěze opět v naší rodině. Máma odcházela z výstavy s úsměvem na tváři a se slovy:" tak jsem na svoji interšampionku dostala VD a na VD psa Evropského vítěze!!" Byla velmi unavená, ale spokojená. Byla právem pyšná na to, že se titul Evropského vítěze drží naší rodiny již čtyři roky po sobě.

 Tonic-li z Debry - IV. BIG

Za fotografie děkujeme panu J. Vocetkovi.

 
Zpět na úvodní stránku / Back home
Domovské stránky: KlamapDebra.wz.cz